Kříž zde stával už od dob Karla IV. a byl několikrát vyměněn. Nynější Kristus na kříži je nejstarší dochovaná socha na mostě. Okolo ukřižovaného je hebrejský nápis Svatý, Svatý, Svatý je Hospodin zástupů, Iz 6, 3 (Kral, ČEP), který z pokuty za rouhání vůči kříži nechal zhotovit jistý Žid, jak se česky, latinsky a německy uvádí na kartuších na skalnatém pahorku s lebkou (symbolizující Golgotu). Žid Eliáš Bockoffen však byl odsouzen nespravedlivě a nápis v hebrejštině byl zvolen na potupu Židovstva, jak informují nápisy v češtině, angličtině a hebrejštině na zábradlí vpravo, slavnostně zde v roce 2000 odhalené jako symbol usmíření mezi náboženstvími. Mramorový sokl upomíná na dar Louňovic pražskému arcibiskupství, který měl zajistit dvě „věčná“ světla u kříže. Maxovy sochy opakují postavy Marie a Jana z jeho o dva roky staršího protějšího sousoší. Nahrazují původní, nedochované olověné sochy.
Bronzové původně zlacené tělo Krista (W. E. Brohn asi 1628[9]) koupeno 1657 v Drážďanech, mramorový sokl z r. 1681, zlacený hebrejský nápis z r. 1696, kamenný pahorek s bronz. nápisovými deskami (Jan Jiří Heermann) a křížem se zlacením z r. 1707, postranní pískovcové sochy Emanuela Maxe z r. 1861.
- Zdroj textu: Wikipedie - Otevřená encyklopedie: Sochy na Karlově mostě [citováno 27. 12. 2014].
