Boží muka jsou drobná památka ve tvaru sloupu, pilíře, či hranolu. Měla symbolizovat sloup, u nějž byl bičován Ježíš Kristus. Boží muka se dají rozdělit na kamenná sloupková boží muka a zděná boží muka.
Kamenná sloupková boží muka
Nejstarší jsou ze 14. století, jednoduchá, pouze z dříku s kaplicovým nástavcem. V období renesance a hlavně pak baroka jsou stavěny bohatě zdobené objekty se soklem, krycí deskou a výklenkovou hlavicí. V 16. století se objevuje výrazný podstavec (sokl). Přední plocha podstavce bývá zdobena rámováním, někdy je zde vytesán letopočet, iniciály, grafický symbol (srdce, kříž, meč, sekyra atd.) později i delší texty. Menší a méně výrazná kamenná sloupková boží muka se dají zaměnit za pamětní kříž.
 |
|
 |
| Patrně gotická boží muka u Šipína | Barokní boží muka u Krukanic | Padlá boží muka u Mnichova |
Zděná boží muka
Nejstarší zděná boží muka jsou doložena v 18. století, i když je možné, že některá jsou starší. Oproti kamenným božím mukám se jedná o robustnější stavby se širší základnou, hlavicí a stříškou. V hlavici bývají výklenky. V některých případech nelze přesně určit, co jsou ještě boží muka a co už je kaplička.
Dřevěná boží muka
Dřevěná boží muka se vyskytují zřídka v několika oblastech. Dřevo podobně jako u dřevěných křížů v terénu dlouho nevydrží a dřevěná boží muka je nutné jednou za čas kompletně obnovit. Oproti dřevěným křížům i kamenným či zděným božím mukám bývají dřevěná boží muka méně mohutné stavby.
Místa božích muk
Kamenná boží muka byla stavěna podobně jako pamětní kříže v zastavěných oblastech, tak mimo ně. Některé důvody a místa:
- Vyznačení rozcestí, křižovatky.
- Označení hranice pozemků, hranice správních území obcí.
- Vyznačení, estetické zdůraznění místa dalekého rozhledu, či jiné přírodní zajímavosti.
- Tradiční zajímavé místo, blízkost památného stromu, původní pohanské stromy.
- Místo významné události, bitvy, neštěstí.
- Náves.
Článek o Kamenných sloupkových božích mukách od Karla Fouda
