Památník Tomáše G. Masaryka u Pražského hradu

Pomník Tomáše Garrigue Masaryka stojí na Hradčanském náměstí na Hradčanech v Praze poblíž Salmovského paláce v městské části Praha 1.

Historie

Na severovýchodním nároží Salmovského paláce byla 7. března 2000 při příležitosti 150. výročí narození T. G. Masaryka odhalena jeho bronzová socha. Byla sponzorována Nadací pro postavení pomníku T. G. M. v Praze Masarykova demokratického hnutí, které bylo v roce 1989 založeno Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem. Sochu v nadživotní velikosti vytvořili akademičtí sochaři Josef Vajce a Jan Bartoš podle původního díla sochaře Otakara Španiela z roku 1931, které je umístěno v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Význam pomníku

Po dlouhodobém úsilí demokratických složek republiky již od roku 1935 (kdy T. G. Masaryk 14. prosince abdikoval) jde o vůbec první trvalou realizací sochy našeho prvního prezidenta na území Velké Prahy stojící na veřejném prostranství (busta T. G. M. Vincence Makovského byla umístěna na Náměstí Prezidenta Masaryka, dnes stojící na sloupu v Praze 4 – Kunraticích, již za první republiky). Masarykův pomník (s bronzovou sochou T. G. Masaryka Vincence Makovského pro Bystřici nad Pernštejnem) s podstavcem v Preclíkově úpravě byl předtím dočasně postaven v ose Václavského náměstí a pěší zóny v Praze „Na můstku“, u příležitosti tehdejší více než půlroční výstavy k výročí vítězství demokracie v Československu, konajícící se v ulici Na Příkopech a v paláci „U Hybernů“ v roce 1990.

Pomník TGM z Parlamentu

Mramorová socha T. G. Masaryka (dílo Jana Štursy z let 1920–22), stojící od roku 1990 nad schodištěm z Plečnikovy sloupové síně do sálu Rotmayerova uvnitř Pražského hradu, před vchodem do Španělského sálu, stávala za První republiky v tehdejším sídle československého parlamentu (dnes Dvořákově síni Rudolfina). Tam byla též svědkem poslední, čtvrté volby T. G. Masaryka prezidentem Republiky československé, dne 24. května 1934 přenášené přímým přenosem Československým rozhlasem, včetně památného Masarykova slibu.

Historická místa pro pomník

Velkorysé prvorepublikové plány vnějšího pomníku T. G. Masaryka počítaly s umístěním na Letenské pláni v ose Čechova mostu, po druhé světové válce byl navržen Újezd, kde byl dokonce v roce 1946 slavnostně položen a zbudován základní kámen ve tvaru mramorového stolce, ještě v roce 1968 stojící nad tramvajovou zastávkou u Malostranské sokolovny (která má uvnitř krásnou bronzovou desku, upomínající na Masarykovo členství v Malostranském Sokole). S Újezdem a vysokou stélou za Masarykovým pomníkem v ose Vítězné ulice bylo počítáno i v projektu z roku 1968 (viz časopis Nová Praha, srpen 1968 ). Úsilí Masarykova demokratického hnutí, které se snažilo o postavení pomníku od roku 1989, vyústilo právě v tuto realizaci na Hradčanech.

Projektové řešení

Projektové řešení provedl včetně úprav kamenného zábradlí, vyhlídky a schodiště architekt Jiří Rathouský.

Duplikáty ve světě

Duplikáty této sochy byly převezeny do Mexika pro osazení v centru kruhového objezdu na hlavní třídě hlavního města, která nese Masarykovo jméno, a také do Washingtonu pro odhalení v parku T. G. M. poblíž řeky Potomac a Kapitolu.

Pamětní deska

Z iniciativy a nákladem Masarykova demokratického hnutí zde byla později instalována bronzová deska s nápisem Tomáš G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937) zakladatel a první prezident Československé republiky.

Zdroj textu: Wikipedie - Otevřená encyklopedie: Pomník T. G. Masaryka (Praha, Hradčany)  [citováno 14. 1. 2015].