Kamenný pastýř (též Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha) je menhir stojící osamoceně v poli 1 km severozápadně od obce Klobuky na Kladensku. Jedná se o nejvyšší menhir v Česku, 3,5 m vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce.Jde o jeden z mála kamenů v Česku, který můžeme s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir.
Kámen menhiru tvoří rezavě hnědý středozrný pískovec se železitým tmelem. Jeho výška jeho výška je asi 340 cm (70 cm zapuštěn v zemi), šířka v nejširším místě zhruba metr. Hmotnost menhiru je asi 5 tun. Český geolog J. N. Woldřich již v 19.století tvrdil, že vztyčený kámen je zbytkem velmi hutného a zvětrávání více vzdorujícího jádra permských pískovců (jako např.známé skalní útvary Pokličky nedaleko Kokořína). Jemu oponoval J.L.Píč, který dal u kamene roku 1898 kopat a ukázalo se, že kámen byl vztyčen uměle - byl osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou. Co se datace vztyčení týče, převládá názor, že se tak stalo v období bójském.
Historie
Je pravděpodobně pravěkého stáří, ovšem dokázáno to zatím nebylo. Nejstarší doklady o Zkamenělém pastýři se datují do roku 1764, kdy je zanesen v mapě Prvního vojenského mapování. Z roku 1852 je zachován zápis z kroniky v Klobukách: ...byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži... Další záznamy máme z let 1861, 1868, 1877. Z roku 1901 je dochováno svědectví účetního klobuckého cukrovaru, z nějž vyplývá, že 200-300 metrů severně od dnešního menhiru byly vyorány dva kameny z podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen.
Okolí menhiru
V roce 2007 bylo místo kolem pastýře upraveno (vydlážděno okolí a pěšinka k silnici). V bezprostřední blízkosti menhiru je možné se posadit na nízké, dřevěné palisádové ohrazení. Podle některých názorů touto úpravou ztratilo místo "genia loci" způsobeného romantickou představou polooděných pravěkých stavitelů sloužících u Pastýře dávné pohanské obřady. V okolí pastýře (stav z roku 2012) není dosud vybudováno žádné parkoviště. Pro parkování lze využít obec Klobuky a poté pokračovat pěšky, anebo blízký vjezd na pole.
Pověsti
Podle místních obyvatel byl menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (snad kruhem menších megalitů), které však musely ustoupit orbě, a nazýván Pastýř se stádem (oveček).
Jiná pověst praví, že se jedná o pastýře, kterému se jeho ovečky zatoulaly a on tak dlouho zoufalé stál, až zkameněl.
Nejznámější pověstí praví: ...Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde Zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět.
Zdroj textu (upraveno): Wikipedie - Otevřená encyklopedie: Kamenný pastýř [citováno 17. 12. 2014].
